Rozhovor s trenérem mládeže Martinem Šejbou nejen o letní přípravě

Letní příprava chrudimských mládežníků před hokejovou sezónou se blíží do svého finiše a my si k dalšímu rozhovoru pro klubový web pozvali oblíbeného trenéra Martina Šejbu. Syn slavného a úspěšného hokejisty Jiřího Šejby působí u chrudimské mládeže v roli trenéra již druhou sezónu. Jeho odpovědi na otázky okolo letní přípravy mládeže, nebo jeho názory na trénování se dočtete v krátkém rozhovoru níže.

Kdy jsi začal s trénováním a proč ses pro trenéřinu rozhodl?

Kolem 20 ti a důvod byl jasný. Celý život jsem hrál hokej a chtěl jsem u toho i zůstat. 

Když bys měl porovnat podmínky pro sportování v minulosti a podmínky, v jakých děti mají možnost sportovat dnes. V čem vidíš největší rozdíl?

V minulosti to bylo více přirozené stačil nám míč a hřiště. V dnešní době je více možností a to je jedině dobře. Každý si může vybrat sport, který ho baví a má k němu nejblíže. Největší rozdíl vidím v počtu sportovišť. 

Jaké jsou tvé sezónní cíle v práci s chrudimskými hokejovými nadějemi?

Udržet u hokeje co nejvíce dětí a naučit je co mají zvládat v dané kategorii. 

Jak zatím probíhá letní příprava mládeže HC Chrudim?

Příprava nám pomalu finišuje. Začátek byl 8.5. a konec 30.6. vše probíhá podle plánu. 

Na co se s dětmi zaměřujete na trénincích na suchu? 

Hlavně na rozvoj koordinace pohybu a posilování vlastní vahou, vše úměrně k dané kategorii. Vše je zakomponované do různých her, aby to děti především bavilo. 

Jaké využíváte prostory pro trénink?

Letní příprava probíhá a veřejném hřišti (chrudimská plochá dráha), dále na zimním stadionu a jeho prostorách a také jsme už 2x využili plovárnu v Chrudimi. 

Co tě na trénování nejvíce baví?

Předávání dál toho co umím a dělám celý život. 

Co je podle tebe největší problém v mládežnickém hokeji?

Brzká specializace a dospělí. Musíme děti učit dovednosti a vzbuzovat kladný vztah ke sportu obecně.

Kdybys měl dítě přesvědčit, aby šlo hrát hokej, tak na co bys ho lákal?

Určitě na zábavu v kolektivu. Slova jsou zbytečná, rodiče by měli mít vždy zájem, aby jejich dítě sportovalo a bylo v určitém kolektivu. Samozřejmě můj úkol je potom vytvoření takových podmínek, aby se děti těšily na další tréninky.