Devátá třída HC Chrudim má za sebou úspěšnou sezónu!

Chrudimští hokejisté ročníku 2010 mají pod vedením trenéra Aleše Steklíka za sebou úspěšnou sezónu. Po famózní základní části, kterou vyhráli s drtivým skóre 233:70, postoupili do nadstavbové skupiny. V té potvrdili svou sílu proti Humpolci a neoblíbenému soupeři z Vrchlabí. Klíčové utkání sehráli Chrudimští hned v rámci druhého nadstavbového utkání v Telči. Silného soupeře se díky brance Antonína Sitaře podařilo porazit v prodloužení, a právě bonusový bod rozhodl o tom, že Chrudim postoupila na úkor Rytířů do závěrečné fáze soutěže. Barážové utkání s Přerovem o postup do Extraligy 9. tříd bylo pro chrudimské mladíky cennou zkušeností. Na silného soupeře, který za celou sezónu neprohrál jediné utkání, však Chrudim nestačila ani v jednom ze tří vzájemných utkání. I přes prohranou sérii s Přerovem mají být hráči na co pyšní, což ostatně potvrdil v rozhovoru pro náš web také trenér úspěšného týmu Aleš Steklík. Celý rozhovor s trenérem si můžete přečíst níže.

Pane trenére, sezonu jste s devítkou prošli až do baráže o extraligu. Jak tedy hodnotíte sezónu?
Sezónu nelze hodnotit nijak než kladně. Už jsem to říkal klukům v kabině po posledním zápase sezóny. Jsem neskutečně pyšný na kluky a na všechny, kdo se kolem týmu „motal“, jak jsme sezónu zvládli. Vyhráli jsme základní část, následně i trochu nečekaně tu nadstavbovou, a poté šli na neporažený Přerov v baráži. Často jsme hráli zápasy na 10 hráčů, se zraněním, s teplotami, a přesto jsme splnili vytyčené cíle.

Cíl byl postup do baráže o extraligu, nebo jste už před začátkem sezony měli nějaké stanovené?

Nebyl. Naším prvotním a základním cílem bylo vyhrát skupinu a postoupit do nadstavby. My jsme hned první zápas obdrželi celkem krutou prohru od Chocně, nehráli jsme dobře a zkrátka nám chvilku trvalo, než jsme se naučené věci z tréninku naučili převést do zápasu. Tudíž jsme se snažili jít zápas od zápasu a neřešit nějaké sezónní cíle. Zvýšili jsme počet TJ na ledě i na suchu a až když si to „sedlo“, začali jsme se připravovat na soupeře videoanalýzou a postupně směřovat k tomu našemu cíli.

V tabulce základní části jste nakonec obsadili první místo o bod před Vrchlabím. Jak hodnotíte tuto fázi?

Jak už jsem říkal, na začátku sezóny jsme nehráli dobře – prohráli jsme s Chocní a třikrát s Vrchlabím – a pak jsme to doháněli celou tu základní část. Se vší úctou a respektem k soupeřům však bylo těžké dohnat ztrátu devíti bodů na Vrchlabí, jelikož ta základní část byla hrozně nevyrovnaná. Nikdo kromě Chocně nedokázal držet s námi a s Vrchlabím krok. V této části jsme se snažili často využívat hráče na střídavé starty nebo hráče ročníku 2011. Chtěli jsme tu sílu rozložit, aby to kluci nemuseli „táhnout“ celou sezónu na 12 hráčů. Nakonec se nám pak povedlo chytit neskutečnou vítěznou vlnu a díky tomu také vyhrát skupinu a splnit tak předsezónní cíl.

Pak přišla nadstavbová část. Tam jste narazili na favorizovanou Telč, Humpolec a s vámi postupující Vrchlabí. Co jste očekávali od této části?

Očekávali jsme, že to nebude vůbec nic jednoduchého. Například Telč do té doby neprohrála jediný zápas a měla jasný cíl postoupit do baráže. My jsme však v Telči odehráli nejlepší zápas v sezóně, vyhráli jsme 6:5 v prodloužení a od té doby to už měli ve vlastních rukách. Tam jsme si zároveň vytvořili nový cíl – vyhrát nadstavbu a prodloužit si sezónu. Celou nadstavbu už jsme hráli bez kluků na střídavé starty a hráčů ročníku 2011, takže jsme kolikrát už tahaly nohy. 

Doma s Telčí jste prohráli 1:6 a soupeř vám ukončil tu dlouhou šňůru výher. Nebyli jste poté přeci jen trochu nervózní před posledním zápasem v Humpolci, kde jste museli vyhrát?

Někdy to skončit muselo (směje se). Ten zápas se nám hrubě nepovedl, ale jak jsem říkal, šli jsme zápas od zápasu a rychle jsme ho museli hodit za hlavu a soustředit se na Humpolec. Možná jsme byli malinko nervózní, jelikož jsme v posledním zápase v Humpolci po 5 minutách prohrávali 2:0. Tam se ale projevil charakter a síla týmu – ještě do konce první třetiny jsme otočili a dotáhli to do vítězného konce. Považuji se spíše za klidnějšího trenéra, ale v tomto zápase jsem občas i zvýšil hlas a apeloval, aby kluci měli trochu lepší přístup. Všichni jsme měli obrovskou radost, že to vyšlo, a kdyby nám někdo před sezónou řekl, že jdeme do baráže o extraligu, nevěřili bychom tomu.

V baráži vás čekal už zmiňovaný neporažený Přerov. Soupeř vás zdolal 3:0 na zápasy. Je to neúspěch?

Já si myslím, že není. My jsme věděli, proti komu půjdeme. Soupeř v sezóně prohrál jednu jedinou třetinu a řekl bych, že byl jednoznačným favoritem. I když výsledky vypadají trochu jednoznačně, myslím, že jsme Přerov potrápili a nebylo to pro ně jednoduché. V každém zápase byla první třetina naprosto vyrovnaná, potom se však projevila obrovská síla soupeře a nám už v celé té sérii nešly nohy a do útoku jsme byli bohužel bezzubí. Proti takovému soupeři těžko něco uhrajete, když hrajete celou dobu na čtyři obránce a dva centry. Přerov však vyhrál zaslouženě, celou sezónu si šel jasně za postupem a já mu ještě jednou gratuluji.

Co se po takové sérii, posledním zápase a celé té sezóně děje v kabině? Jaká volíte slova? 

Zavládne smutek, smutek z neúspěšné série. Jako trenér jste tam od toho, abyste ty kluky povzbudil. Řekl jim, že se nemají za co stydět a že i když to teď bolí, za pár dní zvednou hlavu, podívají se do zrcadla a můžou si říct, že jsou to borci a kam až to dotáhli. Já měl jenom slova chvály a obrovského díku. Popřál jsem jim hodně štěstí a úspěchu do dalších sezón. Kluci celou sezónu odváděli super práci, byla to úspěšná sezóna a já jsem rád, a vděčný, že jsem u toho mohl být s nimi. 

Už jste se trochu nakousl... Co vy a další sezóna? 

Teď si chvilku odpočinu a pak se pustím do další práce. Jaká a kde to bude, to si ještě chvilku nechám pro sebe, ale určitě se to dozvíte.