Tomáš Langr | | A-tým

Hráči A-týmu odpovídali na otázky fandů!

.

1) V každém zápase, až tedy na ten poslední, vás podporujeme z tribuny pomocí bubnů, trumpet a již dobře vycvičenými hlasivkami. Vnímáte tuto podporu pouze na střídačce, kde máte čas daleko více sledovat okolí nebo i při samotné hře na ledě? Jaký chorál považujete za ten srdcový-oblíbený?  (Lenka Ždímalová – Léňa)

Této podpory si velice vážíme. Já osobně to vnímám pouze na střídačce, když odpočívám. Myslím, že mluvím i za většinu kluků. Při hře na ledě se soustředíme na náš výkon a na vytváření akcí, které snad skončí gólem, abychom udělali radost vám fanouškům, protože máme ty nejlepší fanoušky v lize, takže bych to uzavřel jedním slovem „děkujeme“. Ohledné srdcového – oblíbeného chorálu mám nejraději „Chrudim je hvězda, Chrudim je naše hvězda, Chrudim je nejlepší.


2) Letos bude mít fanklub výročí, víte kolik let? Co takhle to oslavit společně - hokejky a fanklubáci nějakou skvělou sportovní akcí zakončenou grilovačkou jako tomu bylo v předchozích letech? (Adéla Brzková – Adél)

Popravdě nevím. 10? Dobrý nápad. Minulé oslavy s fanoušky se vydařily, takže se tomu rozhodně nebráníme. Navíc kromě výročí by se měl oslavit ten titul. Uvidíme, co nám situace dovolí, ale jako poděkování za skvěle odfanděnou sezónu, by se společná akce konat měla. 


3) Některá čísla dresu jsou známá.  Například captain Novák a jeho oblíbenec Getzlaf, který na zádech nosí číslo 15. Zajímají mne vzory ostatních a případně podle koho či proč mají zrovna to konkrétní číslo dresu.  Vím , že Plšák měnil na 91, Klement má také jiné číslo atd. Otázka tedy zní, jestli si hřáči čísla vybírali sami a případně tedy proč? Čím to, že někteří měnili čísla souběžně s novými dresy? (Gabriela Zrůstová – Gejbicr 28)

Ve starých dresech se každý hráč musel „spokojit“ s tím co bylo. Výroba nových dresů na letošní sezonu nám všem umožnila volbu, s jakým číslem, kdo bude hrát. Většina hráčů měla svoje čísla už delší dobu a od toho se neustupuje. Ostatní si volili podle oblíbenosti případně vzoru. Třeba Milan Machač s Milošem Kalousem měli volbu jasnou. Karlsson a Subban jsou jejich vzory již delší dobu, všichni čtyři mají podobný styl hry – ofenzivní a tvrdý hokej. Vím, že Tomáš Novotný měl těžkou volbu, chtěl hrát se 7, ale ta už byla obsazená, proto zavzpomínal na staré časy, kdy hrával s 2 a po spojení těchto čísel se z něj stal chrudimský Thomas Chabot. Každý z nás má nějaký vzor, ale ne každý podle toho vybíral číslo. U většiny to bylo spíše o předešlých návycích.


4) Tuze moc rádi vás chodíme podporovat a hokejem „žijeme“. Zajímalo by mne, jak hráči a vedení týmu schvalují systém, že se nelze posunout o ligu výše. Vím, že to není otázka jen tak, avšak je v týmu zájem postoupit z Kraje? (Michal Tichý – Šíš@)

Jsem si jist, že kabina i vedení si uvědomuje již dlouho přetrvávající touhu fanoušků postoupit do vyšší ligy. Hokej ve druhé lize by byl jistě atraktivnější podívaná, i když co se týče herní kvality v krajské lize, myslím, že tempo a level hry se každou sezonou posouvá nahoru. Postup do vyšší ligy by samozřejmě přinesl určitá pozitiva, již výše zmíněnou kvalitu hokeje, ale také to s sebou nese určitá úskalí. Pokud bychom pomýšleli na postup, je nutné být připraveni jak po fyzické, tak po finanční stránce klubu. Co se týče tréninkové zátěže, jsem si jist, že jak naše letní příprava pod vedením našeho kondičního trenéra, tak tréninky na ledě jsou na jedné z nejvyšších úrovní v celé soutěži, o tom vypovídá i fakt, že jako jediný tým trénujeme na ledě třikrát v týdnu. I přesto si nejsem jistý, zda by to na druhou ligu stačilo, abychom se celou sezonu neplácali na spodních příčkách tabulky. Dále je nutno podotknout, že i časová náročnost by mohla být problémem, jelikož spousta kluků dojíždí ze škol nebo prací až z Prahy či Brna, což je někdy velmi náročný proces, protože jet vlakem na čas je v dnešní době rarita. Dříve zmíněnou finanční stránku/připravenost nemohu posoudit, jelikož nejsem pokladník, mohu pouze soudit podle „odměn“ vyplácených hráčům za zápasy a na základě toho si myslím, že klub by určitě nemohl financovat náklady vyšší ligy, neboť oproti kvalitě tréninků, kterou hodnotím velmi dobře, je výše „odměn“ v porovnání s ostatními kluby v kraji na velice nízké úrovni. Ať už to v budoucnu bude jakkoliv, dovolím si za celou kabinu, realizační tým i vedení říci, že jsme vděčni fanouškům za skvělou podporu a věříme, že bude pokračovat v jakékoliv soutěži. 


5) Na kterých stadionech v krajské lize je nejlepší zázemí, nebo kde naopak nejhorší? A jak je to s kvalitou ledové plochy na stadionech? Je někde vyloženě špatný led, kde se nehraje dobře? (Lukáš Krayzel – Lukas)

Každy stadion má své mouchy. V České Třebové je led po deset minutách jako voraniště, v Chocni a ve Světlé stojící fanoušci nad strídačkou, kteří celý zápas na vás pořvávaji, v Litomyšli nám zase nevyhovuje malé střední pásmo. V Chotěboři na vás dýchne zvláštní atmosféra a tmavé prostředí je pro každého nepříjemné. V Lanškrouně zase jdete mezi třetinama do kabiny a stejnou cestou chodí diváci, když do vás nestrkají, tak aspoň pošlapou gumu po které chodíte. V Moravské Třebové chybí WC v hostující kabině. Takže když to na tebe přijde, musíš k ledařům . V Hlinsku proběhla rekonstrukce a momentálně je to pro hostující tým asi nejlepší zázemí. Když samozřejmě nepočítám náš zimáček.


6) Za sebe musím říct, že mi schází házení puku o přestávce. Vždy to byla zábava. Neplánujete obnovit házení? Láhev pro nejbližšího bych nechal a bank bych klidně předal třeba na dětské oddělení do nemocnice. Co vy na to?  (Zdeněk Mencl – Menclik)

Upřímně, nevím jak kluci, ale já osobně ani netuším, jestli a co se mezi třetinami na ledě děje nebo naopak neděje. Samozřejmě je určitě bezva, když je připraven program pro fanoušky i o přestávkách a bylo by dobré nějaké aktivity zařadit zpět. Co se týče banku pro dětské oddělení, považuji to za vynikající nápad. Bohužel tento dotaz by spíš než na nás hráče měl směřovat na vedení klubu, ale samozřejmě můžeme pomoct tento návrh prosadit.


7) Má otázka zní, zda mají hráči a i trenéři nějaké předzápasové rituály a případně jaké? (Jakub Drahoš – Kubele)

Předzápasové rituály jsou velice individuální záležitostí každého hráče. Myslím si, že každý hráč alespoň jeden takový rituál má. Může to být například posloupnost činností, které hráč dělá, když přijde do kabiny. Hráč vejde do kabiny na své místo, může následovat kontrola výstroje, přestrojení do oblečení na rozcvičku, zavázání levé tkaničky u tenisek a pak pravé. Někdo považuje za svůj rituál například pětiminutovku na WC, kdy to ze sebe vše vyháže a mohl dodržet heslo Ivana Hlinky: „Hlavně se z toho neposrat!“ Osobně si nemyslím, že by se to přehánělo jako v případě Rafaela Nadala v tenise, což je jeden z nejextrémnějších extrémů. Myslím, že nejčastější rituál každého hráče se týká hokejky, přesněji omotání. Každý hráč si omotává hokejku po svém. Myslím, že největším cimprlichem na omotání hokejky je Mára Kišš a Milan Machač, protože věří, že jim bylo dáno od Boha, tak jdou štěstíčku naproti. Co se týče trenérů, tak v této oblasti si jistý nejsem, ale většinou je jejich rituálem setrvání mimo kabinu do rozbruslení a až po něm nám těsně před zápasem něco přijdou říct. 


8) Všichni jsme si jistě povšimli, že Kléma si nenechá na ledě nic moc líbit. Každý tým by takového hráče měl mít. Někdy však dostává trestů až příliš mnoho. Zajímalo by mne, jak jeho statistiky vnímá zbytek týmu a jestli z něho jde pro ostatní kluby strach. (Matěj Bičík)

„Jsou hráči, které chcete mít radši na své straně, než proti sobě.“ Tohle tvrzení neplatí jenom o Klémovi, ale obecně. Občas pár zbytečných trestů dostane, o tom žádná. Hraje sice tvrdě, ale kromě toho je i výborný hokejista, který nevypustí žádný souboj a na ledě odvede spoustu práce. Tímhle vším dokáže ty občasné „blikance“ vyvážit.  Myslím si, že ty statistiky z hráčů nikdo moc neřeší nebo o tom aspoň nevím a strach je dle mě trošku nadsázka, nazval bych to zdravým sportovním respektem.


9) Zajisté je velmi náročné zvládat zaměstnání, školy, jiné aktivity a do toho ještě stíhat tréninky, přípravy či samotné zápasy. Jak se s tím „perete“ a co vás to vše stojí? (Martin Kudrna – MaTes)

Dobrá otázka. Myslím si, že málokdo si uvědomuje, co vše je třeba obětovat, přestože hrajeme pouze Krajskou hokejovou ligu. Je to především opravdu hodně času: 3x týdně se trénuje, k tomu 2 zápasy. Když se hraje ve středu venku, tak ráno jedete do práce, z práce rovnou na zápas a domů se dostanete kolem 11 večer, druhý den se jde normálně do práce. K tomu nějaké individuální cvičení a vyjde z toho, že osobní volno není téměř žádné (nepokládáme-li za volno hokej). Ale není to jen čas. Je to i spousta sil, protože regenerace v práci není úplně ideální, nemáme kolem sebe maséry jako profesionální týmy. V horším případě, když dojde k nějakému zranění, tak kolem sebe nemáme doktory, kteří by nám pomohli problém vyřešit, proto nastává klasická léčba („tři týdny tomu dej klid a uvidíš“), a tak nezbyde než hrát přes bolest.V neposlední řadě je to pak výstroj. Klub nás samozřejmě podporuje, jak se dá, ale rozhodně obměna výstroje před sezónou, ale i v ní, něco stojí. Každopádně pereme se s tím celkem snadno, protože nás to baví a to je důvod, proč to děláme.


10) Jaká je podle vás TOP formace ze všech týmů krajské hokejové ligy v letošní sezóně? (Tomáš Kašpárek – Kašpi)

Brankář Cvrček (Chrudim), Obránci: Machač (Chrudim), Holík (Česká Třebová), Utočníci: Augustin, Pavlovský (Moravská Třebová) a Dvořák (Chotěboř)


PARTNEŘI

HLAVNÍ PARTNER

Město Chrudim

Děkujeme městu Chrudim za podporu zejména mládežnického sportu

PARTNEŘI

Auto Hybeš

Hejduk Sport

VS Chrudim


Frischbeton






Hejduk Sport






sportovistechrudim.cz


zrust.cz


tis-cr.eu


onlajny.com 

primator.cz 
nabor.rivnac.eu 

www.czechicehockey.tv 


www.czechicehockey.tv